„Oproti elektřině je topení propanem asi o polovinu levnější,“ řekl Novinkám ředitel společnosti Primagas Jiří Karlík. Jedna kilowatthodina propanu vyjde podle něj na méně než tři koruny, zatímco vytápění elektrickým kotlem stálo v prosinci okolo 4,50 koruny za kWh. „Menší rodinný domek ročně spotřebuje mezi dvaceti a třiceti megawatthodinami. Vytápění propanem tak vyjde asi na šedesát tisíc korun za rok,“ řekl Karlík.
Ti, kdo mají připojení k zemnímu plynu, ovšem oproti propanu topí levněji, a to nejméně o tisíce korun. Propan tak využijí ti, kdo bydlí v bývalých chatách, které si přestavěli na celoroční bydlení. „V těchto oblastech většinou není příliš silná přípojka elektřiny, zemní plyn tam nebývá vůbec. A právě tyto bývalé chaty mají často poměrně vysoké tepelné ztráty, takže pro tyto případy je propanové vytápění vhodné. Starší lidé si navíc těžko budou v zimě na otop nosit z kůlen uhlí nebo dřevo,“ doplnil Karlík. Asi tři čtvrtiny nových zájemců představují převody z tuhých paliv u stávajících objektů, zbytek jsou novostavby. „U nich je zájem nižší, protože se většinou staví jako pasivní domy a tam dává smysl tepelné čerpadlo,“ vysvětlil.
Zájem o vytápění LPG se podle Karlíka v posledních dvou letech výrazně zvýšil. „Nových instalací bylo o polovinu víc než v předchozích letech. Loni se to trochu zbrzdilo kvůli problémům se stavebním řízením, které protahují dobu instalace. Ta je brána jako jednoduchá stavba, takže k tomu domácnost musí mít stejné stavební povolení, jako na cokoliv jiného,“ upřesnil. Na zahradu je totiž nutné umístit nadzemní nebo podzemní nádrž, ze které poté kotel plyn odebírá. Nádrž si může zákazník buď koupit, nebo pronajmout. Kdo si ji koupí, musí v pravidelných intervalech provádět revize, protože se jedná o tlakovou nádobu. „Zákazníci si tak častěji vybírají ten model, že jim zásobník pronajímáme a technické kontroly a revize zajišťujeme. Pronájem vyjde přibližně na tři tisíce korun ročně,“ uvedl Karlík.
Stačí úprava softwaru
Propan lze podle Michala Řezaniny ze společnosti Thermona bez problémů využívat současně s běžným plynovým kotlem. „Při požadavku spalovat namísto zemního plynu propan se provede pouze softwarové nastavení a seřízení spalování, případně se u kotlové jednotky jen vymění takzvaná clonka,“ přiblížil Řezanina. Pořizovací cena takového kotle u těch určených pouze pro topení vyjde v průměru do padesáti tisíc korun. U verzí vybavených zásobníkem pro přípravu teplé vody je to kolem 75 tisíc.
LPG má podle Karlíka díky nezávislosti na distribučních sítích mnohem širší uplatnění třeba v případě ostrovních systémů, tedy těch fungujících bez dodávek ze sítě. Konkrétním příkladem podle něj může být domácnost ve Středočeském kraji, asi čtyřicet kilometrů od Prahy, která je mimo dosah distribuční sítě elektřiny i zemního plynu. Majitel zvolil řešení v podobě ostrovního systému kombinujícího fotovoltaiku a propanový zásobník. „Teplo a ohřev vody zajišťuje plynový kondenzační kotel doplněný krbovými kamny. Propan využívá majitel domu též na vaření. Fotovoltaická elektrárna na střeše domu disponuje výkonem tři až čtyři kilowatty a majitel domu s takto nastaveným energetickým mixem funguje v podstatě bez omezení, jako kdyby bydlel ve městě,“ uvedl Karlík.
Podle něj je lokalit bez přístupu k plynu poměrně dost. „Navzdory tomu, že je Česko poměrně hustě zasíťované zemním plynem, v některých okresech nemá možnost připojení k distribuční soustavě zemního plynu až osmdesát procent obcí,“ podotkl. V případech, kdy je potřeba budovat zcela novou přípojku zemního plynu, může podle něj při porovnání celkových nákladů být smysluplnější instalace zásobníku na propan.
Dopad povolenek
Propan, na rozdíl od LPG využívaného pro pohon aut, od letoška nezdraží. Stejně jako u topení plynem nebo uhlím ale u něj hrozí, že si od roku 2028 lidé připlatí kvůli tomu, že se na něj mají vztahovat emisní povolenky pro domácnosti. Jak to dopadne, není jisté, neboť vláda ANO, SPD a Motoristů povolenky odmítá. „Když domácnost ročně spotřebuje 1200 kilogramů propanu, tak by povolenka při ceně 57 eur mohla prodražit v rodinném domě náklady o tři až pět tisíc korun ročně,“ upozornil Karlík.
}
}
}
}