Zájem o plynové kotle se sice ještě nevrátil na úroveň před energetickou krizí, ale loňské prodejní statistiky ukazují jasně, že Češi na plyn nezanevřeli. „Prodeje plynových kotlů stále nejsou na takové úrovni jako v době covidové a v rekordním roce 2021. Tyto roky ale byly mimořádně úspěšné pro celé odvětví TZB. Nelze tak tvrdit, že by bylo plynové vytápění na ústupu. Třeba v posledním čtvrtletí roku 2023 jsme předkovidové prodeje dorovnali, za loňský rok evidujeme meziroční růst prodejů o 15 %,“ říká Michal Řezanina, specialista společnosti Thermona. A dodává, že v září 2024, kdy začal platit zákaz provozu starých kotlů 1. a 2. emisní třídy, se meziročně prodalo o 30 % více kotlů na plyn.
Podle odborníků je plynové vytápění optimálním řešením v případě starších energeticky náročnějších budov. Výsledky Sčítání 2021 přitom odhalují, že více než 60 % tuzemských budov bylo postaveno nebo výrazně zrekonstruováno již před rokem 1990. Řada starších domů navíc má historicky zřízenou a dosud nevyužívanou plynovodní přípojku. Odpadá tak někdy komplikované a často poměrně drahé budování nové přípojky. Náklady na připojení k distribuční soustavě jsou podle společnosti GasNet, největšího tuzemského distributora plynu, v těchto případech zpravidla minimální a doba pro vyřízení připojení se výrazně zkracuje. V praxi stačí podat žádost a doplnit ji o revizní zprávu k odběrným plynovým zařízením.
Trendem je komplexní řešení i stacionární kotle
Podle společnosti Thermona prodeje jednotlivých verzí plynových kotlů naznačují určité změny v trendech. S přechodem na plyn nebo generační obměnou kotle lidé více preferují komplexnější řešení. „Dlouhodobě zaujímají téměř 30% podíl na prodejích cenově nejdostupnější verze kotlů určených pouze pro topení. Loni se však na srovnatelnou úroveň vyhouply i verze kotlů s připojením na externí zásobník vody. Více domácností tak plyn využívá kromě vytápění i k zajištění teplé užitkové vody,“ popisuje Michal Řezanina s tím, že roste zájem také o stacionární plynové kotle, byť oproti obvyklé závěsné variantě zaujímají podstatně menší podíl.
Jejich nespornou výhodou však je pohodlná možnost instalace ve sklepech a suterénech s nízkými stropy, kde byly ještě donedávna například kotle na tuhá paliva. Veškeré napojení na topný systém, ovládací panel i napojení na odtah spalin je jak pro montážní firmu, tak i pro obsluhu příjemně dostupné.
Roste využití propanového vytápění
Stále oblíbenějším se stává vytápění zkapalněným propanem. Ten je dodáván autocisternou do zásobníku umístěného poblíž vytápěného objektu. Jde tak o řešení vhodné zejména pro neplynofikované lokality nebo odlehlé rekreační objekty. S povinným přechodem na ekologičtější vytápění jeho spotřeba rok od roku roste, navzdory mírnými zimám, tlaku na úspory energií i větší míře využití úspornějších kondenzačních plynových kotlů. „Propanové vytápění se stává zajímavým zdrojem tepla pro stále širší okruh zákazníků. Téměř 80 % nových odběratelů loni přešlo na propan jako na plnohodnotný zdroj tepla, asi pětina jsou pak majitelé různých objektů pro rekreační využití. Nemusí přitom vždy jít jen o oblasti, kam není zaveden zemní plyn. Propanový zásobník si někdy pořizují odběratelé, kterým se při porovnání celkových provozních i pořizovacích nákladů prostě nevyplatí kopat novou přípojku zemního plynu“ popisuje Ivan Indráček, výkonný předseda České asociace LPG.
Podle statistik Primagasu, který na trhu působí více než tři dekády, přechází v posledních letech drtivá většina nových odběratelů na propanové vytápění z tuhých paliv, částečně též z elektřiny. „Za rok 2024 evidujeme meziročně o 93 % více odběratelů čistého propanu v segmentu domácností. Téměř v 70 % jde o zákazníky, kteří doteď topili dřevem nebo uhlím. Asi 6 % nových odběratelů přešlo na propan z elektřiny, protože provozní náklady v případě propanu jsou obvykle méně než poloviční,“ říká Jiří Karlík, generální ředitel společnosti Primagas.
Více než 40 % nových odběratelů propanu pochází z regionů charakteristických právě nízkou mírou plynofikace. V loňském roce si podle statistik Primagasu nejvíce domácností pořídilo propanové vytápění v Moravskoslezském (22,34 %) a Středočeském kraji (18,09 %). Následuje s větším odstupem Jihočeský kraj (8,51 %). V některých okresech zmíněných krajů nemá možnost připojení k distribuční soustavě zemního plynu 70 až 80 % obcí.
}
}
}
}