Plynové vytápění již není podporováno z příslušných dotačních programů. A to i navzdory tomu, že pro mnoho starších energeticky náročnějších budov představuje plyn optimální řešení. Podle odborníků nicméně v souvislosti s povinnou odstávkou starých kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy mnohé domácnosti na plynové vytápění tak jako tak přejdou. Například společnost Thermona po předchozím poklesu prodejů způsobeném obavami o budoucnost plynu loni evidovala naopak zvýšený odbyt.
Nejde přitom jen o zemní plyn, potenciál má také LPG, resp. kapalný propan. Jeho výhodou je nezávislost na distribuční síti, protože je skladován v zásobníku poblíž vytápěného objektu. To ho předurčuje zejména pro odlehlejší regiony, kam nevedou rozvody zemního plynu. I v souvislosti s energetickou krizí ale v posledních letech našel uplatnění u širšího spektra zákazníků, protože si díky nezávislosti na Rusku udržel stabilní cenu. Průměrná cena pro domácnosti se během loňského roku pohybovala okolo 2,40 Kč/kWh, včetně DPH, dopravy a distribučních poplatků.
Racionální úvaha při srovnání pořizovacích a provozních nákladů
Při modernizaci či realizaci nového topného systému je třeba uvažovat v horizontu 10 až 15 let. S tímto výhledem pak porovnání vstupní investice a následných provozních nákladů často stále vychází lépe při vytápění plynem. „Je to samozřejmě značně individuální, ale třeba tepelné čerpadlo nemusí být vždy jasnou volbou ani v modernějších a lépe zateplených domech, protože je řádově dražší než plynový kotel a dosažené provozní úspory nemusí za dobu životnosti vyšší pořizovací náklady vykompenzovat,“ upozorňuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas, a dodává: „Setkáváme se i s tím, že lidem, kteří doteď topili výhradně tuhými palivy, brání v přechodu na plyn neúměrně drahé nebo komplikované vybudování nové plynové přípojky. Při zohlednění celkových nákladů v horizontu životnosti topné soustavy pak může vycházet lépe instalace plynového zásobníku na kapalný propan.”